Dva muži jsou experimentálně zmrazeni pro růžovou budoucnost. Po rozmrazení však zjistí, že ona slibovaná budoucnost je růžová až příliš. Společnost totiž sestává výhradně z žen a je ukryta pod zemí, neboť na povrchu naší planety je po válce atmosféra nedýchatelná.
V novém Singl baru zpívá soubor šesti sester, které mezi sebou mají zajímavý (překvapivě matematický) vztah a nikdo o nich ve městě moc neví. Král šprýmů Emil Škvor se spolu se svými kamarády rozhodne pro nekonvenční vtípek.
Inscenace zachycující formou rytmického muzikálu střet idealistického inženýra Mirka s marnomyslnou pracovní kulturou socialistické fabriky. Personál podniku, až na kost zajetý ve starých kolejích, Mirkovy snahy o změnu zcela utápí. Jedinou blýskavou hvězdou na zakouřeném nebi socialistického maloměsta se pro frustrovaného Mirka stává naivní naděje na lásku.
Romantický příběh lásky osmnáctiletého Harolda k osmdesátileté Maud podle předlohy Colina Higginse ProFIdivadlo uvedlo jako svou 25. hru pod taktovkou zbrusu nového režijního tandemu. Tady je svět ještě v pořádku!
Po vynucené pauze, která zhatila premiéru již takřka nazkoušeného představení a přerušila kontinuitu souboru, se proFIdivadlo rozhodlo vrátit na prkna, která znamenají svět. Ke 110. výročí narození Alana Turinga nazkoušelo hru o jeho životě (a smrti).
Groteska o prostoduchém žvanilovi, který je pro svoji náklonnost k pivu přezdíván Švejk. V hospodě si ho všimne mediální odborník a poté z něj profesionální agentura učiní volebního lídra strany s mizivými preferencemi. Takřka přes noc se tak z uplkané nuly stává obávaný protivník ostatních politických kandidátů.
Umělá inteligence vzala programátorům práci. Korporáty jako IBM, Red Hat či Honeywell zkrachovaly, takže z kdysi vysoce ceněných odborníků jsou náhle nezaměstnaní, kteří třou bídu s nouzí. Aby zachránili svá rozpadající se manželství, rozhodnou se někteří ze zoufalství nacvičit a realizovat ajťáckou strip show, a to výhradně pro ženy a informaticky nadoraz, tedy opravdu donaha.
Generačně kontroverzní americký román Chucka Palahniuka, který náš soubor uvádí ve vlastní divadelní adaptaci ušité na míru právě proFIdivadlu. Schizofrenická identita protagonisty odkojeného televizí je umocněna zvráceně černým humorem, třeskutou bizarností, provokativními bonmoty, fantasmagorií a hněvem nad světem plným přetvářky, lží a konzumnosti.
Studentská adaptace románu Pavla Kohouta ProFIdivadlem troufale převedená na drama. Střední odborná katovská škola zakončená maturitou a v ní sladká studentka Lízinka jako vůbec první diplomovaná katyně na světě! Je to úsměvné? Je to morbidní? Nejspíše to všechno a navíc mnoho jiného.
„Já stejně nevím, jestli jsem do něj fakt zamilovaná,“ stejská si Součková, protože Antoša je Rusák, zrovna jako ten Oněgin. A na zdi visí soudruh Husák, v ruce srp a kladivo, a chápavě jí k tomu přikyvuje.
Hra Ireny Douskové a Jana Borny v autorské úpravě Pavla Havelky.
PROFIDIVADLO na Fakultě informatiky MU v kontrastu k předchozím náročným tragédiím vsadilo letos na výjimečně hořkou funebráckou komedii nejnižší cenové skupiny s názvem AMATÉŘI. Rakev přímo na jevišti, původní pohřební songy studentů, černý humor – někdy snad až příliš černý. Celé je to chvílemi k pláči a chvílemi k smíchem popukání, ale spíš to druhé.
Proslulý román Kena Keyseho, známý pod názvem Vyhoďme ho z kola ven, převedl do divadelní podoby Dale Wasserman a na prknech ProFIdivadla byl uveden
v dramaturgické úpravě Josefa Prokeše.
Osobitá dramatizace románu Williama Goldinga Pán much v rámci genderové korektnosti přivádí na scénu oproti předloze i dívky. Hraje 22 herců (7 žen, 15 mužů) za podpory 37 členného realizačního týmu. Režie Zdeněk Filipec
Na základě slavné předlohy Jaroslava Foglara napsal hru přímo na míru PRO*FI*DIVADLA Josef Prokeš. Přidal navíc Sesterstvo králičího ocásku a zvítězit nechal Bratrstvo kočičí pracky v čele s Dlouhým Bidlem. Celý příběh je rámován nechvalně známými politickými procesy 50. let XX. století.
Shakespearovu tragédii Romeo a Julie v překladu Martina Hilského přepracoval Josef Prokeš. Slavné drama bylo převedeno do současného Brna. Romeo z mocné podnikatelské rodiny Monteků se zamiluje do čtrnáctiletého Juliana z nepřátelského developerského klanu Kapuletů, přičemž Romea i Juliana hrají dívky.
Inscenace hry Milana Kundery byla realizována pouze jako neveřejná zápočtová semestrální práce pro vzdělávací účely.
Morbidní groteska Ivana Klímy, která diváky sice rozesmála, avšak svým vyzněním nepotěšila.
Drama proslulé tragické komedie Friedricha Dürrenmatta bylo přeneseno do naší moravské současnosti, takže z výroku staré dámy „svět ze mě udělal děvku a já z něj udělám bordel“ o to více mrazilo.
Hra Mariana Pally sledovala dobrodružnou plavbu vesmírem a eskapády posádky tvořené kapitánem kosmické lidi, umělcem, bioložkou, modelkou, policajtem, obchodníkem a babičkou – bývalou prostitutkou.
Nejslavnější světové drama, uvedené ve starožitném překladu E.A.Saudka, tedy v překladu, který dosud
v Brně nikdy uveden nebyl.
Lyrizující groteska studenta informatiky Ondřeje S. Nečase využila prvků sci-fi a fantasy k vytvoření osobité zápletky, plné gagů, humoru a napětí.
Reality show imitující mezinárodní konferenci se vším všudy – s výborem, presidentem, příspěvky přijatými i nepřijatými. Součástí představení bylo i vystoupení mažoretek, dívčí box a pěvecké sólo kontraaltisty s původní kantátou, napsanou Mikulášem Piňosem právě pro tuto příležitost či přednáška Jana Boudy „Kvantová teleportace ženy“. Brněnský tisk se obšírně rozepsal o inzultaci člena výboru rozezlenou feministkou. O úspěšnosti divadla svědčila skutečnost, že spousta účastníků uvěřila v autenticitu konference.
Komenského předloha zdramatizovaná Ludvíkem Kunderou, který se i s chotí premiéry zúčastnil. Labyrint světa byl převeden do labyrintu spleti chodeb fakulty informatiky a jejího okolí.
Divadelní performance peaviatická. Děkan fakulty mává z koše balónu a rozhazuje cukrátka, pěje dívčí sbor, tančí labutí balet sboristek státního divadla v Brně.
